Vědecký výzkum
Mendelevium se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Mendelevium je chemický prvek s protonovým číslem 101 (Md), umístěný v periodě 7, skupině — a bloku f. Referenční skupenství při pokojové teplotě: pevná látka. Elektronová konfigurace: [Rn] 5f13 7s2.
Jde o aktinoid, u něhož se podílejí na valenční struktuře orbitaly 5f. U lehčích aktinoidů se vyskytuje více oxidačních čísel; všechny izotopy této řady jsou radioaktivní.
Elektronová konfigurace atomu je [Rn] 5f13 7s2. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.
Aktinoidy vytvářejí oxidy, halogenidy a koordinační sloučeniny. Lehčí členy řady mohou mít několik oxidačních čísel; jejich chemie je vždy spojena s radioaktivitou izotopů.
Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím pevná látka. Teplota tání je 1 100 K (826.9 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.
V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Vědecký výzkum.
Mendelevium se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Prvek patří do periody 7. V zobrazené části bloku f jej lze přímo porovnat se sousedními prvky: Einsteinium, Fermium, Mendelevium, Nobelium, Lawrencium. Takové srovnání pomáhá sledovat změny elektronové konfigurace, atomového poloměru a chemických vlastností v řadě lanthanoidů nebo aktinoidů.
Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.
Objev tohoto prvku je spojován s osobou nebo týmem uvedeným v historickém záznamu: Lawrence Berkeley National Laboratory. Rozpoznání nového prvku, získání čistého vzorku a pozdější určení protonového čísla nemusely proběhnout ve stejném okamžiku.
Prvek nemá standardní atomovou hmotnost, protože neexistuje charakteristická přírodní směs izotopů, z níž by bylo možné určit stabilní vážený průměr.
Prvek nemá stabilní izotopy. Všechny jeho izotopy jsou radioaktivní, takže při měření a využití jsou důležité jejich poločasy rozpadu a rozpadové řady.
Prvek je radioaktivní. Práce s ním vyžaduje radiační ochranu odpovídající konkrétnímu izotopu, aktivitě, typu záření a chemické formě; používají se specializované laboratorní nebo průmyslové postupy.