Chemický prvek · referenční karta

67Ho

Holmium

Holmium je chemický prvek s protonovým číslem 67 (Ho), umístěný v periodě 6, skupině — a bloku f. Referenční skupenství při pokojové teplotě: pevná látka. Elektronová konfigurace: [Xe] 4f11 6s2.

Protonové číslo67

Standardní atomová hmotnost164.930329(5)

Skupina—

Perioda6

Blokf

Elektronová konfigurace[Xe] 4f11 6s2

Elektronová struktura

Co řídí jeho chemické chování

Jde o lanthanoid, u něhož se postupně zaplňuje podslupka 4f. Elektrony 4f ovlivňují magnetické a spektroskopické vlastnosti, zatímco chemicky je velmi častý oxidační stav +3.

Elektronová konfigurace atomu je [Xe] 4f11 6s2. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.

Chemické formy

Sloučeniny, ionty a materiály

Lanthanoidy nejčastěji tvoří sloučeniny v oxidačním čísle +3. Typické jsou oxidy, halogenidy a koordinační sloučeniny; rozdíly mezi sousedními prvky jsou často jemné.

Fyzikální chování

Skupenství a fázové přeměny

Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím pevná látka. Udávaná hustota je 8.79 g/cm³. Teplota tání je 1 742 K (1 469 °C). Teplota varu je 2 873 K (2 600 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.

Výskyt a využití

Kde se s prvkem setkáváme a k čemu slouží

V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Lasery, Magnety a Vědecký výzkum.

V praxi

Konkrétní příklady využití

Lasery

Holmium nebo jeho sloučeniny se používají pro optické, světelné či keramické vlastnosti materiálů. Mohou ovlivňovat barvu, průhlednost, emisi světla, lom nebo odolnost výsledného výrobku.

Magnety

Holmium se uplatňuje v magnetických materiálech nebo součástkách, kde je důležitá magnetická odezva a stabilita materiálu.

Vědecký výzkum

Holmium se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.

Poloha v periodické tabulce

Co ukazují sousední prvky

Prvek patří do periody 6. V zobrazené části bloku f jej lze přímo porovnat se sousedními prvky: Terbium, Dysprosium, Holmium, Erbium, Thulium. Takové srovnání pomáhá sledovat změny elektronové konfigurace, atomového poloměru a chemických vlastností v řadě lanthanoidů nebo aktinoidů.

Referenční údaje

Fyzikální a atomové vlastnosti

Klasifikacelanthanoid

Skupenství při pokojové teplotěpevná látka

Elektronové slupky2 · 8 · 18 · 29 · 8 · 2

Hustota8.79 g/cm³

Teplota tání1 742 K (1 469 °C)

Teplota varu2 873 K (2 600 °C)

Paulingova elektronegativita1.23

První ionizační energie581 kJ/mol

Elektronová afinita32.61 kJ/mol

Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.

Historie

Objev a identifikace

Objev tohoto prvku je spojován s osobou nebo týmem uvedeným v historickém záznamu: Marc Delafontaine. Rozpoznání nového prvku, získání čistého vzorku a pozdější určení protonového čísla nemusely proběhnout ve stejném okamžiku.

Izotopy a atomová hmotnost

Jak izotopové složení mění čísla

Standardní atomová hmotnost je 164.930329(5). Tato hodnota vychází z izotopového složení běžného přírodního materiálu a není hmotností jednoho konkrétního atomu.

Prvek má alespoň jeden stabilní izotop. Izotopy mají stejný počet protonů, ale různý počet neutronů; zachovávají proto chemickou identitu prvku, ale liší se atomovou hmotností.

Bezpečnost

Zacházení a expozice

Riziko závisí na chemické formě, dávce a cestě expozice. Čistý prvek, jeho ionty a sloučeniny mohou mít velmi rozdílné biologické a environmentální účinky, proto je nutné vycházet z bezpečnostních údajů konkrétní látky.