Optické čočky
Lanthan se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Lanthan je chemický prvek s protonovým číslem 57 (La), umístěný v periodě 6, skupině — a bloku f. Referenční skupenství při pokojové teplotě: pevná látka. Elektronová konfigurace: [Xe] 5d16s2.
Jde o lanthanoid, u něhož se postupně zaplňuje podslupka 4f. Elektrony 4f ovlivňují magnetické a spektroskopické vlastnosti, zatímco chemicky je velmi častý oxidační stav +3.
Elektronová konfigurace atomu je [Xe] 5d16s2. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.
Lanthanoidy nejčastěji tvoří sloučeniny v oxidačním čísle +3. Typické jsou oxidy, halogenidy a koordinační sloučeniny; rozdíly mezi sousedními prvky jsou často jemné.
Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím pevná látka. Udávaná hustota je 6.162 g/cm³. Teplota tání je 1 192 K (918.9 °C). Teplota varu je 3 737 K (3 464 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.
V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Optické čočky, Baterie a akumulátory a Katalyzátory.
Lanthan se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Lanthan se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Lanthan nebo jeho sloučeniny vstupují do chemických procesů jako reagenty, katalyticky aktivní složky nebo suroviny. Význam vychází z jejich reaktivity a stability za daných podmínek.
Prvek patří do periody 6. V zobrazené části bloku f jej lze přímo porovnat se sousedními prvky: Cesium, Baryum, Lanthan, Cer, Praseodym. Takové srovnání pomáhá sledovat změny elektronové konfigurace, atomového poloměru a chemických vlastností v řadě lanthanoidů nebo aktinoidů.
Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.
Objev tohoto prvku je spojován s osobou nebo týmem uvedeným v historickém záznamu: Carl Gustaf Mosander. Rozpoznání nového prvku, získání čistého vzorku a pozdější určení protonového čísla nemusely proběhnout ve stejném okamžiku.
Standardní atomová hmotnost je 138.90547(7). Tato hodnota vychází z izotopového složení běžného přírodního materiálu a není hmotností jednoho konkrétního atomu.
Prvek má alespoň jeden stabilní izotop. Izotopy mají stejný počet protonů, ale různý počet neutronů; zachovávají proto chemickou identitu prvku, ale liší se atomovou hmotností.
Riziko závisí na chemické formě, dávce a cestě expozice. Čistý prvek, jeho ionty a sloučeniny mohou mít velmi rozdílné biologické a environmentální účinky, proto je nutné vycházet z bezpečnostních údajů konkrétní látky.