Lékařské aplikace
Bismut nebo jeho sloučeniny zde mají biologický či lékařský význam. Rozhodující je konkrétní chemická forma a koncentrace; biologická role prvku se nesmí zaměňovat s vlastnostmi čisté látky.
Bismut je chemický prvek s protonovým číslem 83 (Bi), umístěný v periodě 6, skupině 15 a bloku p. Referenční skupenství při pokojové teplotě: pevná látka. Elektronová konfigurace: [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p3.
Prvky 15. skupiny mají pět valenčních elektronů. Jejich chemie zahrnuje záporná i kladná oxidační čísla a výrazně se mění od dusíku k bismutu.
Elektronová konfigurace atomu je [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p3. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.
Prvek tvoří iontové nebo kovalentní sloučeniny podle partnera a oxidačního čísla. Důležité rodiny zahrnují oxidy, halogenidy a další sloučeniny typické pro jeho polohu v periodické tabulce.
Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím pevná látka. Udávaná hustota je 9.78 g/cm³. Teplota tání je 544.6 K (271.4 °C). Teplota varu je 1 837 K (1 564 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.
V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Lékařské aplikace, Kosmetika a Slitiny.
Bismut nebo jeho sloučeniny zde mají biologický či lékařský význam. Rozhodující je konkrétní chemická forma a koncentrace; biologická role prvku se nesmí zaměňovat s vlastnostmi čisté látky.
Bismut se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Bismut se v této oblasti uplatňuje jako složka kovových materiálů nebo při jejich výrobě. Přídavek prvku může měnit pevnost, korozní odolnost, tvrdost, teplotní stabilitu nebo další vlastnosti slitiny.
Prvek se nachází v periodě 6 a skupině 15. V jeho skutečném okolí v periodické tabulce jsou například: Cín, Antimon, Tellur, Olovo, Bismut, Polonium. Srovnání sousedů pomáhá chápat změny atomového poloměru, ionizační energie, valenčních elektronů a vazebného chování.
Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.
Objev tohoto prvku je spojován s osobou nebo týmem uvedeným v historickém záznamu: Claude François Geoffroy. Rozpoznání nového prvku, získání čistého vzorku a pozdější určení protonového čísla nemusely proběhnout ve stejném okamžiku.
Standardní atomová hmotnost je 208.98040(1). Tato hodnota vychází z izotopového složení běžného přírodního materiálu a není hmotností jednoho konkrétního atomu.
Prvek nemá stabilní izotopy. Všechny jeho izotopy jsou radioaktivní, takže při měření a využití jsou důležité jejich poločasy rozpadu a rozpadové řady.
Riziko závisí na chemické formě, dávce a cestě expozice. Čistý prvek, jeho ionty a sloučeniny mohou mít velmi rozdílné biologické a environmentální účinky, proto je nutné vycházet z bezpečnostních údajů konkrétní látky.