Jaderná energetika
Uran má v této oblasti význam kvůli jaderným vlastnostem některých svých izotopů. Využití závisí na konkrétním izotopu a vyžaduje specializovanou kontrolu materiálu i záření.
Uran je chemický prvek s protonovým číslem 92 (U), umístěný v periodě 7, skupině — a bloku f. Referenční skupenství při pokojové teplotě: pevná látka. Elektronová konfigurace: [Rn] 5f3 6d1 7s2.
Jde o aktinoid, u něhož se podílejí na valenční struktuře orbitaly 5f. U lehčích aktinoidů se vyskytuje více oxidačních čísel; všechny izotopy této řady jsou radioaktivní.
Elektronová konfigurace atomu je [Rn] 5f3 6d1 7s2. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.
Uran vytváří sloučeniny v několika oxidačních číslech, zvláště +4 a +6. Významné jsou oxidy uranu a uranylový ion UO₂²⁺, typický pro řadu sloučenin uranu(VI).
Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím pevná látka. Udávaná hustota je 19.1 g/cm³. Teplota tání je 1 407 K (1 134 °C). Teplota varu je 4 404 K (4 131 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.
V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Jaderná energetika, Barvení skla a Vědecký výzkum.
Uran má v této oblasti význam kvůli jaderným vlastnostem některých svých izotopů. Využití závisí na konkrétním izotopu a vyžaduje specializovanou kontrolu materiálu i záření.
Uran nebo jeho sloučeniny se používají pro optické, světelné či keramické vlastnosti materiálů. Mohou ovlivňovat barvu, průhlednost, emisi světla, lom nebo odolnost výsledného výrobku.
Uran se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Prvek patří do periody 7. V zobrazené části bloku f jej lze přímo porovnat se sousedními prvky: Thorium, Protaktinium, Uran, Neptunium, Plutonium. Takové srovnání pomáhá sledovat změny elektronové konfigurace, atomového poloměru a chemických vlastností v řadě lanthanoidů nebo aktinoidů.
Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.
Objev tohoto prvku je spojován s osobou nebo týmem uvedeným v historickém záznamu: Martin Heinrich Klaproth. Rozpoznání nového prvku, získání čistého vzorku a pozdější určení protonového čísla nemusely proběhnout ve stejném okamžiku.
Standardní atomová hmotnost je 238.02891(3). Tato hodnota vychází z izotopového složení běžného přírodního materiálu a není hmotností jednoho konkrétního atomu.
Prvek nemá stabilní izotopy. Všechny jeho izotopy jsou radioaktivní, takže při měření a využití jsou důležité jejich poločasy rozpadu a rozpadové řady.
Prvek je radioaktivní. Práce s ním vyžaduje radiační ochranu odpovídající konkrétnímu izotopu, aktivitě, typu záření a chemické formě; používají se specializované laboratorní nebo průmyslové postupy.