Oxidace a redukce
Redoxní reakce přerozdělují elektrony. Oxidace znamená ztrátu elektronů nebo zvýšení oxidačního stavu, redukce příjem elektronů nebo snížení oxidačního stavu. Oba děje musí probíhat společně, protože elektrony i elektrický náboj se zachovávají. V zápisu poloreakcí je tato bilance přímo viditelná.
Oxidační a redukční činidlo se pojmenovává podle účinku
Redukční činidlo elektrony odevzdává a samo se oxiduje. Oxidační činidlo elektrony přijímá a samo se redukuje. V Zn + Cu²⁺ → Zn²⁺ + Cu je Zn redukční a Cu²⁺ oxidační činidlo.
Toto rozlišení odstraňuje běžnou chybu: název činidla popisuje, co způsobí druhé látce, ne co se děje s ním samotným.
Oxidační stavy odhalí redox bez volných elektronů
Při spalování, korozi a mnoha organických reakcích se elektrony v celkové rovnici nevyskytují. Změny oxidačních stavů však ukazují, která část systému se oxiduje a která redukuje.
V CH₄ + 2O₂ → CO₂ + 2H₂O přechází uhlík z −4 na +4 a oxiduje se, kyslík z 0 na −2 a redukuje se.
Elektronová bilance
Metoda poloreakcí vynucuje dva zákony zachování
V kyselém prostředí rozdělíme reakci na poloreakce, vyčíslíme prvky kromě O a H, kyslík pomocí H₂O, vodík pomocí H⁺ a nakonec elektrický náboj pomocí elektronů. Počet elektronů v poloreakcích se před sečtením vyrovná.
Konečná rovnice musí zachovat počet atomů každého prvku i celkový náboj. Elektrony musí z celkové rovnice zmizet, protože jsou přenášeny uvnitř procesu.
Zásadité prostředí lze odvodit z kyselého
Praktický postup nejprve vyčíslí poloreakci jako v kyselém prostředí a potom přidá na obě strany stejné množství OH⁻, aby se H⁺ převedlo na H₂O. Přebytečná voda se zkrátí.
Pro redukci ClO⁻ na Cl⁻ vyjde ClO⁻ + H₂O + 2e⁻ → Cl⁻ + 2OH⁻. Kontrola atomů a náboje je stále povinná.
Disproporcionace a komproporcionace
Jedna látka se může současně oxidovat i redukovat. V 2H₂O₂ → 2H₂O + O₂ začíná kyslík na −1, část přechází na −2 a část na 0: jde o disproporcionaci.
Opačný typ, kdy dva různé oxidační stavy tvoří jeden mezilehlý, je komproporcionace. Oba případy podléhají stejné elektronové bilanci.
Redoxní bilance neříká rychlost
Vyčíslená rovnice a termodynamické potenciály určují směr a počet přenesených elektronů, ale nezaručují rychlou reakci. Aktivační bariéra, reorganizace rozpouštědla a transport mohou proces výrazně zpomalit.
V galvanickém článku spojuje vztah ΔG = −nFE volnou energii s rovnovážným napětím. Kinetika zůstává samostatnou otázkou: katalyzátor může redox urychlit bez změny počtu elektronů ve vyčíslené rovnici.
Řešené příklady
1. 2Fe³⁺ + Sn²⁺ → 2Fe²⁺ + Sn⁴⁺
Řešení
Fe³⁺ přijímá elektrony, proto je oxidační činidlo. Sn²⁺ je odevzdává a je redukční činidlo.
2. Mn +7 → +2
Řešení
Pokles o pět oxidačních jednotek znamená příjem 5 e⁻ na atom Mn.
3. Kontrola redoxní rovnice
Řešení
Správná rovnice zachovává atomy a celkový náboj; elektrony poloreakcí se musí vykrátit.