Vědecký výzkum
Francium se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Francium je chemický prvek s protonovým číslem 87 (Fr), umístěný v periodě 7, skupině 1 a bloku s. Referenční skupenství při pokojové teplotě: pevná látka. Elektronová konfigurace: [Rn] 7s1.
Prvky 1. skupiny mají jeden elektron v nejvzdálenější obsazené slupce. U alkalických kovů se snadno odštěpuje, takže typické jsou kationty +1 a vysoká reaktivita.
Elektronová konfigurace atomu je [Rn] 7s1. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.
Typické jsou iontové sloučeniny s kationtem +1, například halogenidy, oxidy, hydroxidy a soli kyslíkatých kyselin. Volný kov je obvykle mnohem reaktivnější než jeho stabilní soli.
Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím pevná látka. Teplota tání je 300 K (26.9 °C). Teplota varu je 923K (676.9 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.
V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Vědecký výzkum.
Francium se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Prvek se nachází v periodě 7 a skupině 1. V jeho skutečném okolí v periodické tabulce jsou například: Cesium, Baryum, Francium, Radium. Srovnání sousedů pomáhá chápat změny atomového poloměru, ionizační energie, valenčních elektronů a vazebného chování.
Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.
Objev tohoto prvku je spojován s osobou nebo týmem uvedeným v historickém záznamu: Marguerite Perey. Rozpoznání nového prvku, získání čistého vzorku a pozdější určení protonového čísla nemusely proběhnout ve stejném okamžiku.
Prvek nemá standardní atomovou hmotnost, protože neexistuje charakteristická přírodní směs izotopů, z níž by bylo možné určit stabilní vážený průměr.
Prvek nemá stabilní izotopy. Všechny jeho izotopy jsou radioaktivní, takže při měření a využití jsou důležité jejich poločasy rozpadu a rozpadové řady.
Prvek je radioaktivní. Práce s ním vyžaduje radiační ochranu odpovídající konkrétnímu izotopu, aktivitě, typu záření a chemické formě; používají se specializované laboratorní nebo průmyslové postupy.