Vědecký výzkum
Radium se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Radium je chemický prvek s protonovým číslem 88 (Ra), umístěný v periodě 7, skupině 2 a bloku s. Referenční skupenství při pokojové teplotě: pevná látka. Elektronová konfigurace: [Rn] 7s2.
Prvky 2. skupiny mají dva valenční elektrony. Jejich ztráta obvykle vede ke kationtům +2, které jsou charakteristické pro kovy alkalických zemin.
Elektronová konfigurace atomu je [Rn] 7s2. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.
Nejčastější je oxidační číslo +2. Významné jsou oxidy, hydroxidy, halogenidy, uhličitany a sírany; jejich rozpustnost a stabilita se ve skupině výrazně mění.
Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím pevná látka. Udávaná hustota je 5.0g/cm³. Teplota tání je 1 233 K (959.9 °C). Teplota varu je 1 773K (1 737 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.
V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Vědecký výzkum, Historie a Historie medicíny.
Radium se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Radium se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Radium se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Prvek se nachází v periodě 7 a skupině 2. V jeho skutečném okolí v periodické tabulce jsou například: Cesium, Baryum, Francium, Radium. Srovnání sousedů pomáhá chápat změny atomového poloměru, ionizační energie, valenčních elektronů a vazebného chování.
Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.
Objev tohoto prvku je spojován s osobou nebo týmem uvedeným v historickém záznamu: Pierre Curie. Rozpoznání nového prvku, získání čistého vzorku a pozdější určení protonového čísla nemusely proběhnout ve stejném okamžiku.
Prvek nemá standardní atomovou hmotnost, protože neexistuje charakteristická přírodní směs izotopů, z níž by bylo možné určit stabilní vážený průměr.
Prvek nemá stabilní izotopy. Všechny jeho izotopy jsou radioaktivní, takže při měření a využití jsou důležité jejich poločasy rozpadu a rozpadové řady.
Prvek je radioaktivní. Práce s ním vyžaduje radiační ochranu odpovídající konkrétnímu izotopu, aktivitě, typu záření a chemické formě; používají se specializované laboratorní nebo průmyslové postupy.