Šperky
Stříbro se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Stříbro je chemický prvek s protonovým číslem 47 (Ag), umístěný v periodě 5, skupině 11 a bloku d. Referenční skupenství při pokojové teplotě: pevná látka. Elektronová konfigurace: [Kr] 4d10 5s1.
Jde o prvek d-bloku. Elektrony v podslupce d mohou být zapojeny do vazeb, což často umožňuje několik oxidačních čísel, tvorbu komplexů a katalytické chování.
Elektronová konfigurace atomu je [Kr] 4d10 5s1. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.
Stříbro snadno vytváří kation Ag⁺. Významné jsou halogenidy stříbra, oxidy a soli; kovové stříbro patří k nejlepším elektrickým vodičům.
Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím pevná látka. Udávaná hustota je 10.49 g/cm³. Teplota tání je 1 235 K (961.8 °C). Teplota varu je 2 435 K (2 162 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.
V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Šperky, Elektronika a Solární články.
Stříbro se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Stříbro se využívá v elektrických nebo elektronických materiálech díky kombinaci vodivosti, polovodičových vlastností, optické odezvy nebo vhodné chemické stability.
Stříbro se využívá v elektrických nebo elektronických materiálech díky kombinaci vodivosti, polovodičových vlastností, optické odezvy nebo vhodné chemické stability.
Prvek se nachází v periodě 5 a skupině 11. V jeho skutečném okolí v periodické tabulce jsou například: Nikl, Měď, Zinek, Palladium, Stříbro, Kadmium. Srovnání sousedů pomáhá chápat změny atomového poloměru, ionizační energie, valenčních elektronů a vazebného chování.
Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.
Prvek nebo materiály, které jej obsahují, lidé znali a používali už ve starověku. Praktické využívání, pozdější chemické rozpoznání a moderní zařazení podle protonového čísla jsou proto různé etapy jeho historie.
Standardní atomová hmotnost je 107.8682(2). Tato hodnota vychází z izotopového složení běžného přírodního materiálu a není hmotností jednoho konkrétního atomu.
Prvek má alespoň jeden stabilní izotop. Izotopy mají stejný počet protonů, ale různý počet neutronů; zachovávají proto chemickou identitu prvku, ale liší se atomovou hmotností.
Riziko závisí na chemické formě, dávce a cestě expozice. Čistý prvek, jeho ionty a sloučeniny mohou mít velmi rozdílné biologické a environmentální účinky, proto je nutné vycházet z bezpečnostních údajů konkrétní látky.