Galvanické zinkování
Zinek se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Zinek je chemický prvek s protonovým číslem 30 (Zn), umístěný v periodě 4, skupině 12 a bloku d. Referenční skupenství při pokojové teplotě: pevná látka. Elektronová konfigurace: [Ar] 3d10 4s2.
Jde o prvek d-bloku. Elektrony v podslupce d mohou být zapojeny do vazeb, což často umožňuje několik oxidačních čísel, tvorbu komplexů a katalytické chování.
Elektronová konfigurace atomu je [Ar] 3d10 4s2. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.
Typické jsou oxidy, halogenidy a koordinační sloučeniny. Částečně zaplněná podslupka d často umožňuje více oxidačních čísel a u některých sloučenin výrazné barvy nebo katalytickou aktivitu.
Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím pevná látka. Udávaná hustota je 7.14 g/cm³. Teplota tání je 692.7 K (419.5 °C). Teplota varu je 1 180 K (906.9 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.
V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Galvanické zinkování, Mosaz a Biologie.
Zinek se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Zinek se v této oblasti uplatňuje jako složka kovových materiálů nebo při jejich výrobě. Přídavek prvku může měnit pevnost, korozní odolnost, tvrdost, teplotní stabilitu nebo další vlastnosti slitiny.
Zinek nebo jeho sloučeniny zde mají biologický či lékařský význam. Rozhodující je konkrétní chemická forma a koncentrace; biologická role prvku se nesmí zaměňovat s vlastnostmi čisté látky.
Prvek se nachází v periodě 4 a skupině 12. V jeho skutečném okolí v periodické tabulce jsou například: Hliník, Měď, Zinek, Gallium, Stříbro, Kadmium. Srovnání sousedů pomáhá chápat změny atomového poloměru, ionizační energie, valenčních elektronů a vazebného chování.
Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.
Objev tohoto prvku je spojován s osobou nebo týmem uvedeným v historickém záznamu: India. Rozpoznání nového prvku, získání čistého vzorku a pozdější určení protonového čísla nemusely proběhnout ve stejném okamžiku.
Standardní atomová hmotnost je 65.38(2). Tato hodnota vychází z izotopového složení běžného přírodního materiálu a není hmotností jednoho konkrétního atomu.
Prvek má alespoň jeden stabilní izotop. Izotopy mají stejný počet protonů, ale různý počet neutronů; zachovávají proto chemickou identitu prvku, ale liší se atomovou hmotností.
Riziko závisí na chemické formě, dávce a cestě expozice. Čistý prvek, jeho ionty a sloučeniny mohou mít velmi rozdílné biologické a environmentální účinky, proto je nutné vycházet z bezpečnostních údajů konkrétní látky.