Borosilikátové sklo
Bor nebo jeho sloučeniny se používají pro optické, světelné či keramické vlastnosti materiálů. Mohou ovlivňovat barvu, průhlednost, emisi světla, lom nebo odolnost výsledného výrobku.
Bor je chemický prvek s protonovým číslem 5 (B), umístěný v periodě 2, skupině 13 a bloku p. Referenční skupenství při pokojové teplotě: pevná látka. Elektronová konfigurace: [He] 2s2 2p1.
Prvky 13. skupiny mají tři valenční elektrony. Směrem dolů ve skupině roste kovový charakter a u těžších členů získává na významu oxidační číslo +1.
Elektronová konfigurace atomu je [He] 2s2 2p1. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.
Prvek tvoří iontové nebo kovalentní sloučeniny podle partnera a oxidačního čísla. Důležité rodiny zahrnují oxidy, halogenidy a další sloučeniny typické pro jeho polohu v periodické tabulce.
Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím pevná látka. Udávaná hustota je 2.34g/cm³. Teplota tání je 2 365 K (2 092 °C). Teplota varu je 4 200 K (3 927 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.
V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Borosilikátové sklo, Skelná vlákna a Výživa rostlin.
Bor nebo jeho sloučeniny se používají pro optické, světelné či keramické vlastnosti materiálů. Mohou ovlivňovat barvu, průhlednost, emisi světla, lom nebo odolnost výsledného výrobku.
Bor nebo jeho sloučeniny se používají pro optické, světelné či keramické vlastnosti materiálů. Mohou ovlivňovat barvu, průhlednost, emisi světla, lom nebo odolnost výsledného výrobku.
Bor nebo jeho sloučeniny zde mají biologický či lékařský význam. Rozhodující je konkrétní chemická forma a koncentrace; biologická role prvku se nesmí zaměňovat s vlastnostmi čisté látky.
Prvek se nachází v periodě 2 a skupině 13. V jeho skutečném okolí v periodické tabulce jsou například: Bor, Uhlík, Hliník, Křemík. Srovnání sousedů pomáhá chápat změny atomového poloměru, ionizační energie, valenčních elektronů a vazebného chování.
Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.
Objev tohoto prvku je spojován s osobou nebo týmem uvedeným v historickém záznamu: Joseph Louis Gay-Lussac. Rozpoznání nového prvku, získání čistého vzorku a pozdější určení protonového čísla nemusely proběhnout ve stejném okamžiku.
Standardní atomová hmotnost se uvádí jako interval [10.806, 10.821]. Izotopové zastoupení přírodních vzorků se může mírně měnit, proto jediná desetinná hodnota nevystihuje skutečnou proměnlivost.
Prvek má alespoň jeden stabilní izotop. Izotopy mají stejný počet protonů, ale různý počet neutronů; zachovávají proto chemickou identitu prvku, ale liší se atomovou hmotností.
Riziko závisí na chemické formě, dávce a cestě expozice. Čistý prvek, jeho ionty a sloučeniny mohou mít velmi rozdílné biologické a environmentální účinky, proto je nutné vycházet z bezpečnostních údajů konkrétní látky.