Atmosféra
Dusík se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Dusík je chemický prvek s protonovým číslem 7 (N), umístěný v periodě 2, skupině 15 a bloku p. Referenční skupenství při pokojové teplotě: plyn. Elektronová konfigurace: [He] 2s2 2p3.
Prvky 15. skupiny mají pět valenčních elektronů. Jejich chemie zahrnuje záporná i kladná oxidační čísla a výrazně se mění od dusíku k bismutu.
Elektronová konfigurace atomu je [He] 2s2 2p3. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.
Volný dusík je především molekulární N₂. Ve sloučeninách tvoří amoniak a amonné soli, nitridy, dusičnany i rozsáhlou skupinu organických sloučenin s vazbami C–N.
Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím plyn. Udávaná hustota je 1.251 g/L. Teplota tání je 63.17 K (-210.0 °C). Teplota varu je 77.36 K (-195.8 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.
V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Atmosféra, Výroba hnojiv a Kryogenika.
Dusík se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Dusík nebo jeho sloučeniny vstupují do chemických procesů jako reagenty, katalyticky aktivní složky nebo suroviny. Význam vychází z jejich reaktivity a stability za daných podmínek.
Dusík se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Prvek se nachází v periodě 2 a skupině 15. V jeho skutečném okolí v periodické tabulce jsou například: Uhlík, Dusík, Kyslík, Křemík, Fosfor, Síra. Srovnání sousedů pomáhá chápat změny atomového poloměru, ionizační energie, valenčních elektronů a vazebného chování.
Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.
Objev tohoto prvku je spojován s osobou nebo týmem uvedeným v historickém záznamu: Daniel Rutherford. Rozpoznání nového prvku, získání čistého vzorku a pozdější určení protonového čísla nemusely proběhnout ve stejném okamžiku.
Standardní atomová hmotnost se uvádí jako interval [14.00643, 14.00728]. Izotopové zastoupení přírodních vzorků se může mírně měnit, proto jediná desetinná hodnota nevystihuje skutečnou proměnlivost.
Prvek má alespoň jeden stabilní izotop. Izotopy mají stejný počet protonů, ale různý počet neutronů; zachovávají proto chemickou identitu prvku, ale liší se atomovou hmotností.
Plyn nemusí být chemicky toxický, ale v uzavřeném prostoru může vytlačit kyslík. Při práci s větším množstvím je nutné větrání a kontrola koncentrace kyslíku.