Chemický prvek · referenční karta

16S

Síra

Síra je chemický prvek s protonovým číslem 16 (S), umístěný v periodě 3, skupině 16 a bloku p. Referenční skupenství při pokojové teplotě: pevná látka. Elektronová konfigurace: [Ne] 3s2 3p4.

Protonové číslo16

Standardní atomová hmotnost[32.059, 32.076]

Skupina16

Perioda3

Blokp

Elektronová konfigurace[Ne] 3s2 3p4

Elektronová struktura

Co řídí jeho chemické chování

Prvky 16. skupiny mají šest valenčních elektronů. Snadno doplňují valenční slupku nebo vytvářejí kovalentní vazby; těžší členy mají stále výraznější kovový charakter.

Elektronová konfigurace atomu je [Ne] 3s2 3p4. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.

Chemické formy

Sloučeniny, ionty a materiály

Síra má několik alotropických forem; za běžných podmínek jsou typické kruhové molekuly S₈. Tvoří sulfidy, sírany, oxidy a řadu organických sloučenin síry.

Fyzikální chování

Skupenství a fázové přeměny

Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím pevná látka. Udávaná hustota je 2.07 g/cm³. Teplota tání je 388.4 K (115.2 °C). Teplota varu je 717.8 K (444.6 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.

Výskyt a využití

Kde se s prvkem setkáváme a k čemu slouží

V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Výroba hnojiv, Kyselina sírová a Vulkanizace kaučuku.

V praxi

Konkrétní příklady využití

Výroba hnojiv

Síra nebo jeho sloučeniny vstupují do chemických procesů jako reagenty, katalyticky aktivní složky nebo suroviny. Význam vychází z jejich reaktivity a stability za daných podmínek.

Kyselina sírová

Síra nebo jeho sloučeniny vstupují do chemických procesů jako reagenty, katalyticky aktivní složky nebo suroviny. Význam vychází z jejich reaktivity a stability za daných podmínek.

Vulkanizace kaučuku

Síra se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.

Poloha v periodické tabulce

Co ukazují sousední prvky

Prvek se nachází v periodě 3 a skupině 16. V jeho skutečném okolí v periodické tabulce jsou například: Dusík, Kyslík, Fluor, Fosfor, Síra, Chlor. Srovnání sousedů pomáhá chápat změny atomového poloměru, ionizační energie, valenčních elektronů a vazebného chování.

Referenční údaje

Fyzikální a atomové vlastnosti

Klasifikacevíceatomový nekov

Skupenství při pokojové teplotěpevná látka

Elektronové slupky2 · 8 · 6

Hustota2.07 g/cm³

Teplota tání388.4 K (115.2 °C)

Teplota varu717.8 K (444.6 °C)

Paulingova elektronegativita2.58

První ionizační energie999.6 kJ/mol

Elektronová afinita200.4 kJ/mol

Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.

Historie

Objev a identifikace

Prvek nebo materiály, které jej obsahují, lidé znali a používali už ve starověku. Praktické využívání, pozdější chemické rozpoznání a moderní zařazení podle protonového čísla jsou proto různé etapy jeho historie.

Izotopy a atomová hmotnost

Jak izotopové složení mění čísla

Standardní atomová hmotnost se uvádí jako interval [32.059, 32.076]. Izotopové zastoupení přírodních vzorků se může mírně měnit, proto jediná desetinná hodnota nevystihuje skutečnou proměnlivost.

Prvek má alespoň jeden stabilní izotop. Izotopy mají stejný počet protonů, ale různý počet neutronů; zachovávají proto chemickou identitu prvku, ale liší se atomovou hmotností.

Bezpečnost

Zacházení a expozice

Riziko závisí na chemické formě, dávce a cestě expozice. Čistý prvek, jeho ionty a sloučeniny mohou mít velmi rozdílné biologické a environmentální účinky, proto je nutné vycházet z bezpečnostních údajů konkrétní látky.