Chemický prvek · referenční karta

12Mg

Hořčík

Hořčík je chemický prvek s protonovým číslem 12 (Mg), umístěný v periodě 3, skupině 2 a bloku s. Referenční skupenství při pokojové teplotě: pevná látka. Elektronová konfigurace: [Ne] 3s2.

Protonové číslo12

Standardní atomová hmotnost[24.304, 24.307]

Skupina2

Perioda3

Bloks

Elektronová konfigurace[Ne] 3s2

Elektronová struktura

Co řídí jeho chemické chování

Prvky 2. skupiny mají dva valenční elektrony. Jejich ztráta obvykle vede ke kationtům +2, které jsou charakteristické pro kovy alkalických zemin.

Elektronová konfigurace atomu je [Ne] 3s2. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.

Chemické formy

Sloučeniny, ionty a materiály

Nejčastější je oxidační číslo +2. Významné jsou oxidy, hydroxidy, halogenidy, uhličitany a sírany; jejich rozpustnost a stabilita se ve skupině výrazně mění.

Fyzikální chování

Skupenství a fázové přeměny

Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím pevná látka. Udávaná hustota je 1.738 g/cm³. Teplota tání je 923 K (649.9 °C). Teplota varu je 1 363 K (1 090 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.

Výskyt a využití

Kde se s prvkem setkáváme a k čemu slouží

V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Slitiny, Pyrotechnika a Biologie.

V praxi

Konkrétní příklady využití

Slitiny

Hořčík se v této oblasti uplatňuje jako složka kovových materiálů nebo při jejich výrobě. Přídavek prvku může měnit pevnost, korozní odolnost, tvrdost, teplotní stabilitu nebo další vlastnosti slitiny.

Pyrotechnika

Hořčík se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.

Biologie

Hořčík nebo jeho sloučeniny zde mají biologický či lékařský význam. Rozhodující je konkrétní chemická forma a koncentrace; biologická role prvku se nesmí zaměňovat s vlastnostmi čisté látky.

Poloha v periodické tabulce

Co ukazují sousední prvky

Prvek se nachází v periodě 3 a skupině 2. V jeho skutečném okolí v periodické tabulce jsou například: Lithium, Beryllium, Sodík, Hořčík, Draslík, Vápník. Srovnání sousedů pomáhá chápat změny atomového poloměru, ionizační energie, valenčních elektronů a vazebného chování.

Referenční údaje

Fyzikální a atomové vlastnosti

Klasifikacekov alkalických zemin

Skupenství při pokojové teplotěpevná látka

Elektronové slupky2 · 8 · 2

Hustota1.738 g/cm³

Teplota tání923 K (649.9 °C)

Teplota varu1 363 K (1 090 °C)

Paulingova elektronegativita1.31

První ionizační energie737.7 kJ/mol

Elektronová afinita—

Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.

Historie

Objev a identifikace

Objev tohoto prvku je spojován s osobou nebo týmem uvedeným v historickém záznamu: Joseph Black. Rozpoznání nového prvku, získání čistého vzorku a pozdější určení protonového čísla nemusely proběhnout ve stejném okamžiku.

Izotopy a atomová hmotnost

Jak izotopové složení mění čísla

Standardní atomová hmotnost se uvádí jako interval [24.304, 24.307]. Izotopové zastoupení přírodních vzorků se může mírně měnit, proto jediná desetinná hodnota nevystihuje skutečnou proměnlivost.

Prvek má alespoň jeden stabilní izotop. Izotopy mají stejný počet protonů, ale různý počet neutronů; zachovávají proto chemickou identitu prvku, ale liší se atomovou hmotností.

Bezpečnost

Zacházení a expozice

Riziko závisí na chemické formě, dávce a cestě expozice. Čistý prvek, jeho ionty a sloučeniny mohou mít velmi rozdílné biologické a environmentální účinky, proto je nutné vycházet z bezpečnostních údajů konkrétní látky.