Svařování
Argon se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Argon je chemický prvek s protonovým číslem 18 (Ar), umístěný v periodě 3, skupině 18 a bloku p. Referenční skupenství při pokojové teplotě: plyn. Elektronová konfigurace: [Ne] 3s2 3p6.
Vzácné plyny mají uzavřenou valenční slupku, a proto jsou za běžných podmínek málo reaktivní. U těžších členů jsou přesto známy některé stabilní sloučeniny.
Elektronová konfigurace atomu je [Ne] 3s2 3p6. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.
Ve volném stavu jde o jednoatomový plyn. Sloučenin je málo; u těžších vzácných plynů jsou známy zejména sloučeniny s fluorem a kyslíkem.
Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím plyn. Udávaná hustota je 1.784 g/L. Teplota tání je 83.81 K (-189.3 °C). Teplota varu je 87.3 K (-185.8 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.
V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Svařování, Osvětlení a Inertní atmosféry.
Argon se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Argon nebo jeho sloučeniny se používají pro optické, světelné či keramické vlastnosti materiálů. Mohou ovlivňovat barvu, průhlednost, emisi světla, lom nebo odolnost výsledného výrobku.
Argon se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Prvek se nachází v periodě 3 a skupině 18. V jeho skutečném okolí v periodické tabulce jsou například: Fluor, Neon, Chlor, Argon, Brom, Krypton. Srovnání sousedů pomáhá chápat změny atomového poloměru, ionizační energie, valenčních elektronů a vazebného chování.
Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.
Objev tohoto prvku je spojován s osobou nebo týmem uvedeným v historickém záznamu: Lord Rayleigh. Rozpoznání nového prvku, získání čistého vzorku a pozdější určení protonového čísla nemusely proběhnout ve stejném okamžiku.
Standardní atomová hmotnost se uvádí jako interval [39.792, 39.963]. Izotopové zastoupení přírodních vzorků se může mírně měnit, proto jediná desetinná hodnota nevystihuje skutečnou proměnlivost.
Prvek má alespoň jeden stabilní izotop. Izotopy mají stejný počet protonů, ale různý počet neutronů; zachovávají proto chemickou identitu prvku, ale liší se atomovou hmotností.
Plyn nemusí být chemicky toxický, ale v uzavřeném prostoru může vytlačit kyslík. Při práci s větším množstvím je nutné větrání a kontrola koncentrace kyslíku.