Geologie
Radon se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Radon je chemický prvek s protonovým číslem 86 (Rn), umístěný v periodě 6, skupině 18 a bloku p. Referenční skupenství při pokojové teplotě: plyn. Elektronová konfigurace: [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p6.
Vzácné plyny mají uzavřenou valenční slupku, a proto jsou za běžných podmínek málo reaktivní. U těžších členů jsou přesto známy některé stabilní sloučeniny.
Elektronová konfigurace atomu je [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p6. Počet a energie valenčních elektronů ovlivňují tvorbu vazeb, obvyklá oxidační čísla a podobnost se sousedními prvky.
Ve volném stavu jde o jednoatomový plyn. Sloučenin je málo; u těžších vzácných plynů jsou známy zejména sloučeniny s fluorem a kyslíkem.
Při pokojové teplotě je referenčním skupenstvím plyn. Udávaná hustota je 9.73 g/L. Teplota tání je 202 K (-71.15 °C). Teplota varu je 211.5 K (-61.65 °C). Naměřené hodnoty mohou ovlivňovat tlak, čistota vzorku a krystalová struktura.
V praxi se s tímto prvkem setkáváme zejména v oblastech: Geologie, Zdraví a Vědecký výzkum.
Radon se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Radon nebo jeho sloučeniny zde mají biologický či lékařský význam. Rozhodující je konkrétní chemická forma a koncentrace; biologická role prvku se nesmí zaměňovat s vlastnostmi čisté látky.
Radon se v této oblasti používá díky kombinaci svých fyzikálních a chemických vlastností. Konkrétní význam závisí na formě prvku, čistotě a požadavcích dané aplikace.
Prvek se nachází v periodě 6 a skupině 18. V jeho skutečném okolí v periodické tabulce jsou například: Jod, Xenon, Astat, Radon, Tennessin, Oganesson. Srovnání sousedů pomáhá chápat změny atomového poloměru, ionizační energie, valenčních elektronů a vazebného chování.
Hodnoty se vztahují k prvku nebo neutrálnímu atomu tam, kde je to vhodné. Fyzikální data mohou záviset na alotropické formě, tlaku a podmínkách měření.
Objev tohoto prvku je spojován s osobou nebo týmem uvedeným v historickém záznamu: Friedrich Ernst Dorn. Rozpoznání nového prvku, získání čistého vzorku a pozdější určení protonového čísla nemusely proběhnout ve stejném okamžiku.
Prvek nemá standardní atomovou hmotnost, protože neexistuje charakteristická přírodní směs izotopů, z níž by bylo možné určit stabilní vážený průměr.
Prvek nemá stabilní izotopy. Všechny jeho izotopy jsou radioaktivní, takže při měření a využití jsou důležité jejich poločasy rozpadu a rozpadové řady.
Prvek je radioaktivní. Práce s ním vyžaduje radiační ochranu odpovídající konkrétnímu izotopu, aktivitě, typu záření a chemické formě; používají se specializované laboratorní nebo průmyslové postupy.