Proudění a rovnice kontinuity
Rovnice kontinuity je především zákon zachování hmoty. Neříká sama o sobě, jak se mění tlak: říká, že hmota vstupující do zvolené oblasti, vystupující z ní a hromadící se uvnitř musí tvořit přesnou bilanci.
Objemový a hmotnostní průtok
Pro přibližně rovnoměrný průtok průřezem platí Q = dV/dt = Av, kde v je střední kolmá složka rychlosti. Hmotnostní průtok je ṁ = ρAv.
Jednotkou Q je m³/s a jednotkou ṁ kg/s. Při nerovnoměrném profilu rychlosti představuje Av zjednodušený zápis integrálu přes celý průřez.
Kontinuita jako zachování hmoty
Pro ustálený tok s jedním vstupem a výstupem platí ρ₁A₁v₁ = ρ₂A₂v₂. Je-li hustota prakticky konstantní, dostaneme A₁v₁ = A₂v₂ = Q.
V užší části nekompresibilního proudu musí být větší střední rychlost. Tento závěr plyne z bilance hmoty, nikoli z předpokladu o tlaku.
Zúžení potrubí
Průměr není plocha
Pro kruhovou trubici A = πD²/4. Poloviční průměr znamená čtvrtinovou plochu, takže při stejném Q se průměrná rychlost zvětší čtyřikrát.
Častou chybou je škálovat rychlost přímo s průměrem. V rovnici kontinuity se musí porovnávat plochy průřezů.
Větvení a akumulace
V ustáleném uzlu pro nekompresibilní kapalinu platí Q_in = Q₁ + Q₂ + …. Při proměnné hustotě je vhodnější bilancovat hmotnostní průtoky.
Pokud se množství hmoty uvnitř kontrolního objemu mění, platí ṁ_in − ṁ_out = dM_inside/dt. Větší přítok než odtok tedy znamená akumulaci.
Lokální tvar
Obecný lokální zápis je ∂ρ/∂t + ∇·(ρu) = 0. Spojuje časovou změnu hustoty s prostorovou divergencí toku hmoty.
Pro konstantní hustotu nekompresibilního toku z něj plyne ∇·u = 0. Rychlost však nemusí být všude stejná; pole může měnit směr i velikost.
Kontinuita není Bernoulliho rovnice
Kontinuita vyjadřuje zachování hmoty. Bernoulliho rovnice za určitých předpokladů vyjadřuje bilanci mechanické energie mezi tlakem, rychlostí a výškou.
Viskozita, čerpadla a stlačitelnost mohou jednoduchý Bernoulliho model změnit, ale zákon zachování hmoty zůstává nutnou podmínkou.
Volba kontrolních průřezů
Průřezy volíme tam, kde lze rozumně určit plochu a střední rychlost. Nejprve zapíšeme všechny vstupy, výstupy a případnou akumulaci, teprve potom dosazujeme čísla.
Ustálený výsledek, v němž se součet vstupních hmotnostních průtoků nerovná součtu výstupních, signalizuje chybu nebo chybějící větev.
Střední rychlost a skutečný profil
Rychlost v reálné trubici nemusí být v každém bodě průřezu stejná. U laminárního toku bývá profil zakřivený a u stěny rychlost kvůli podmínce neprokluzu klesá k nule, zatímco ve středu je vyšší.
V rovnici Q = Av proto v znamená vhodnou střední rychlost přes průřez. Měříme-li rychlost jen v jediném bodě, nelze ji bez znalosti profilu automaticky považovat za tuto střední hodnotu.
Řešené příklady
1. 12 cm² na 4 cm²
Řešení
Při v₁ = 2 m/s je v₂ = 12×2/4 = 6 m/s.
2. Poloviční průměr
Řešení
Plocha klesne čtyřikrát, takže při stejném Q rychlost vzroste čtyřikrát.
3. Rozvětvení
Řešení
Z Q_in = 10 L/s a Q₁ = 4 L/s plyne Q₂ = 6 L/s.